Library

Materiál „Doma na pohodu“ vznikl v rámci projektu Signály při spolupráci odborníků mezioborové platformy v ORP Chomutov. Prevence duševních obtíží dětí začíná v rodinách a rodiče sami mají mnoho možností, jak svému dítěti v jeho vývoji prospět. Smyslem materiálu je povzbudit rodiče v respektujícím přístupu k dětem a nabídnout jim pomoc v případě, že si v některých oblastech nevědí rady.

Relaxační koutek je místem, kde se žák může cítit bezpečně a kde může mít prostor ke zvládnutí neklidu a množství stresu v bezpečí a v soukromí.

Brief description of the project and accredited training Trauma Informed Approach as a solution to challenging behaviour for education and social workers.

Surely you can recall the various fidgety habits we unwittingly do in situations that require our concentration. For school children, these include rocking in their chairs, playing with things, scribbling on their desks, destroying notebook covers, biting their nails, or even clicking a pencil or bottle cap. Self-regulation aids are the solution to these classroom distractions. How to do it? A new infographic will tell you.

The infographic supports early identification and assistance to children at risk. It advises educational and social workers on what to do if a child is in acute danger and what steps to take if we notice warning signs in a child's behaviour or physical condition. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

The Safety Plan infographic was created to support child witnesses of domestic violence. It maps out the child's options in a difficult situation and provides contact details for the services of the Safety Line. You can post it in areas where children are around: for example, in the hallway or in a school classroom. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

Have you experienced a situation where all thoughts have disappeared from your mind and you have been unable to think? This can happen to us during exams, but also as a result of more serious events. What happens to us in such moments? This infographic helps us to map it out.

The infographic is intended for educational or social workers who encounter or may encounter a child with challenging behaviour. The description of the steps is very brief, the material is used to consolidate the knowledge gained during the 16 course Trauma Respectful Approach as a solution to challenging behaviour in children.

Stress takes two forms. One that helps us grow and one that hurts us. It has the same effect on children. Some of them have had or are having adverse experiences that have affected their behaviour. This infographic offers us approaches that we can use to support these children. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

The support material includes a brief introduction to the principles of PBIS and self-assessment sheets designed for primary school teachers to gradually transfer positive behaviour support into the classroom.

The methodological guide with forms for the implementation of a Functional Behavioral Assessment (FBA) and the development of a Student Behavior Change Support Plan is intended primarily for professionals and teams in elementary schools implementing PBIS and/or who regularly support students with intensive behavioral needs.

This methodology presents research-validated strategies and measures to help educators set up an environment that supports appropriate student behaviour.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Připravili jsme pro vás analýzu vývoje počtu žáků s poruchami chování v základním školství a souvisejících proměnných (vývoje počtu klientů kurátorů pro děti a mládež, počtu trestných činů spáchaných mladistvými apod.).

Článek Žáci s problémovým chováním potřebují péči místo trestu, který vyšel v červnovém čísle Průvodce společným vzděláváním, byl vytvořen za finanční podpory Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Fondů EHP 2014-2021, program Vzdělávání.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání začátkem tohoto školního roku zahájila ve spolupráci s Centrem pro léčbu a profesní rozvoj v oblasti péče o duševní zdraví Østbytunet z Norska realizaci dvouletého projektu s názvem Práce s dětmi s problémovým chováním ve školním prostředí.

Záznam přenosu konference Šťastné Česko 25.6.2021

Infografika, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky, a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

Připravili jsme pro vás tři infografiky shrnující základní principy neurobiologie mozku a poznatky mezinárodně ověřených přístupů.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

Co můžu udělat? Pomůcka pro nácvik řešení problémových situací. Pomůcku můžeme využívat v podpoře rozvoje sociálně-emočních kompetencí u žáků s impulzivními reakcemi a častější tendencí dostávat se ve škole do konfliktních situací.

PBIS - Positive Behavior Intervention and Support je implementační rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytující žákům podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a také v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Karta popisuje nejčastější obtížné situace, se kterými se ukrajinští adolescenti a mladí dospělí v ČR mohou potýkat. Radí, co dělat a na koho se mohou v případě potřeby obrátit.

We present a set of methodological materials to help you raise sensitive issues related to child endangerment in the classroom.

An infographic that provides facts about children's mental health, the prevalence of mental illness in childhood and adolescence, and the consequences of not addressing these difficulties.

Brief description of the e-learning content and its modules. Learn how to identify children at risk early and how to effectively support them.

Case management as a family support tool. Methodological manual of case management (CM).

The evaluation is based on a survey that we conducted with 66 respondents before and after completing the e-learning course. The results are very encouraging. Respondents positively evaluate both the training itself and the impact on their work and perception of stress.

The registration guide briefly informs you about all the steps you need to go through in order to successfully enrol in an e-learning course. With its help, you are sure to succeed both in enrolling and starting the course. You will also find contact details in case of any complications.

The Discussion Group Guide provides a structured guide to regularly discuss the e-learning modules completed in a group. The proposed discussion group model allows for deeper reflection on the topics covered in the course and provides a space for useful sharing of views and experiences.

The workbook is an integral part of the e-learning course How to support children and young people with traumatic experiences. Participants are encouraged to complete the exercises within the relevant module throughout the course. The workbook is used to practise and review theoretical knowledge and practical skills.

Karta je určena pro lékaře a zdravotnický personál. Pro správné používání karty jsou k dispozici metodiky adaptované pro zdravotnické prostředí.​

Karta je určena pro sociální pracovníky. Pro správné používání karty jsou k dispozici metodiky adaptované pro sociální oblast.​

Karta je určena pro učitele a další pracovníky škol. Pro správné používání karty jsou k dispozici metodiky adaptované pro školní prostředí.​

Karta je určena pro policisty a hasiče. Pro správné používání karty jsou k dispozici metodiky adaptované pro složky IZS.

Karty adaptované pro děti, rodiče a také laickou veřejnost - využitelné pro kohokoli, kdo by mohl přijít do styku s ohroženým dítětem.​

The appendix to the Czech version of the e-learning course How to support children and young people with traumatic experiences, which SOFA prepared together with partners from the USA within the e-Lektra project, briefly complements and develops the content of the e-learning itself. It aims to put the topics covered in the e-learning into the context of the Czech system of education and support for children and young people at risk. It contains useful links to specific services, materials and contacts. Supplementary information on selected topics also links to resources where the issue is discussed in more detail. The appendix also links the topics mentioned to other projects that SOFA is implementing and that primarily address the specific issue.

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Nepřehlížejte znaky, které nasvědčují, že dítěti v sousedství hrozí ohrožení a jednejte včas!

Video pro učitele

Video popisuje nejčastější situace, které nasvědčují tomu, že je dítě v ohrožení a radí, na koho se může v případě potřeby obrátit.

Čeho by si měli učitelé a další pracovníci ve školách všímat v souvislosti s prospíváním dítěte? Jak bezpečně rozpoznat ohrožení, které bychom měli začít řešit, od očekávané úrovně naplňování potřeb dítěte?

Dobrá komunikace s rodiči stojí na oboustranném porozumění a důvěře. Vyvarujte se tedy domněnek, škatulkování a snažte se spíše rodinu poznat a pochopit. Více praktických tipů se dozvíte ve videu nebo v knize Posílení rodiny od autorky Insoo Kim Berg.

Podívejte se na pár tipů, jak můžete využít české vánoční zvyky k otevření dětských srdcí.

5 aktivit, kterými lze podpořit regulaci vztahem v rámci prevence. Využít je můžete v jakémkoliv dětském kolektivu, ať už ve třídě, školní družině nebo při volnočasových aktivitách s dětmi.

Jaké jsou hlavní pilíře ,na kterých stavíme úspěch práce našich case manažerek v praxi?

Přehled služeb pro pomoc dětem v krizových situacích.

Dnes vám tedy chceme představit techniku vnitřního dialogu podporujícího pozitivní myšlení. Ta je vhodná pro lepší zvládání stresu a navození pohody a klidu. Se stresem lze účinně pracovat, učte to své děti už od útlého věku. Obraťte negativní myšlenky na ty pozitivní.

Vyzkoušejte s dětmi 5 relaxačních technik, které pomohou snížit napětí a obnovit jejich rovnováhu a pohodu.

Příčin nespavosti u dětí je spoustu. Zvýšená aktivita mozku, zlozvyky, nemoc, tělesná nebo psychická nepohoda nebo snaha upoutat na sebe pozornost. Triky jsou vhodné jak na uspávání doma, tak do mateřských školek, dětských kroužků, ale také na tábory.

Čísla na krizové linky vždy po ruce. Zpracovali jsme pro vás seznam základních krizových kontaktů a věříme, že se vám v této nelehké době bude hodit, protože včasné vyhledání pomoci je prvním krokem k úspěšnému vyřešení jakéhokoliv problému.

Po distanční výuce, kdy děti trávily více času před monitory než ve škole, nastává pro děti další nečekaná změna. Do jejich tříd nastoupili noví spolužáci, kteří společně se svými maminkami opustili rodnou zem před válečným konfliktem.

Hledáte inspiraci pro předvánoční tvoření s dětmi? Možná se vám bude líbit návod, jak si doma nebo v jakémkoliv dětském kolektivu, vytvořit masážní pytlíček. Tato seberegulační pomůcka je vhodná při přetlaku energie.

Otevírejte toto téma s dětmi! Sotva přečkaly pandemii covidu a už zase žijí v nejistotě válečné a ekonomické krize. Cítí se děti ve vaší třídě nebo kdekoli jinde v poslední době smutné nebo mají strach? Nedokážou se soustředit a nic je nebaví?

Čeho chceme projektem Signály dosáhnout v podpoře ohrožených dětí? Jaké jsou cíle ochrany dětí? Každým naším krokem se hlavně snažíme všechny naučit identifikovat dítě, kterému hrozí jakékoliv ohrožení. Důležité je pro nás i poskytnout pomoc a ochranu těm, kteří ohrožení odhalí nebo poskytnout koordinovanou cílenou podporu ohroženým dětem a jejich rodinám.

Buďte všímaví ke svému okolí. Nepřehlížejte chování těch, kteří pečují o ty nejzranitelnější, tedy o děti. I častá konzumace alkoholu nebo nepřiměřené fyzické tresty v přítomnosti jiných osob mohou být vodítkem k tomu, že je dítě v ohrožení.

Buďte všímaví ke svému okolí a nezavírejte oči před projevy, které mohou být signálem dítěte v ohrožení. Jaké jsou znaky špatného zacházení projevující se v chování dítěte?

Novoroční pracovní list, Valentýnské pracovní listy, Jarní pracovní listy v ČJ, Jarní pracovní listy v ukrajinštině, Pracovní list - S kým si mohu promluvit, když se cítím smutně

Karty obsahují příběhy ohrožených dětí (kamarádů) a mají za cíl přístupnou formou poukázat na různé problémy dětí a informovat o tom, že k jejich řešení lze vyhledat pomoc.

Časté modřiny nebo řezná poranění jako signály špatného zacházení s dětmi vnímáme všichni. Ale fyzických znaků špatného zacházení je mnohem více. I častá bolest hlavy může být signálem k tomu, abychom si začali dítěte více všímat a může být i znakem dítěte v ohrožení.

Materiály týkající se traumatu dětí.

Karta poskytuje vodítka k identifikaci ohrožení života, bezpečí a zdraví dítěte. Je určena pro učitele, sociální pracovníky, zdravotníky, policisty, hasiče a další profese, které mohou přijít do kontaktu s ohroženými dětmi. Popisuje postup, jak v případě ohrožení dítěte zajistit jeho ochranu v souladu s jeho nejlepším zájmem a platnými právními předpisy. Ke každé kartě je k dispozici metodika, která poskytuje odborný rámec problematiky identifikace ohroženého dítěte a praktické informace k postupům poskytování podpory.

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit. Jak ale udržet vztah v online prostředí?

ČOSIV ve spolupráci s Ámos Vision připravil sérii informačních spotů pro děti i pedagogy k tématům návrat dětí do škol, duševní zdraví a wellbeing, základní lidská a dětská práva, rovné příležitosti a společné vzdělávání.

Od 1. března 2021 byly z nařízení vlády zavřeny všechny školy, a to i ty mateřské, speciální a praktické. Školy bez výjimky přešly do distančního režimu. Jenže některé děti a někdy ani jejich rodiny nemají k této formě vzdělávání kompetence a často ani podmínky. Některé rodiny se rozpadají a/nebo řeší jiné zátěžové situace. Ale vzdělávání je veřejnou službou a právním nárokem, a tak především dnes nemůže fungovat bez odborné podpory a nesmí být „hozeno“ na děti samotné a na jejich rodiny

Jak poznat dítě v ohrožení při online výuce a jakou pomoc můžeme nabídnout?

Představujeme záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť. V těchto dnech každý z nás potřebuje podporu. Obzvlášť ti, kteří ji sami poskytují jiným. Ve středu 18.11. 2020 jsme proto pořádali 1. online setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť.

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Wellbeing a podpora žáků s nepříznivými podmínkami v distanční výuce

Doporučení k systémové podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při vzdělávání distančním způsobem Po uzavření speciálních škol se aktuálně většina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) vzdělává distančním způsobem. Děti se SVP a jejich rodiny potřebují k distančnímu vzdělávání maximální možnou podporu ze strany školy i systému.

Z dat MŠMT vyplývá, že necelá třetina škol přistoupila při pololetním hodnocení žáků ke kombinaci známek a slovního hodnocení. Hodnocení při distanční výuce by dle člena Pracovní skupiny pro systémové řešení podpory wellbeingu ve vzdělávání projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ Františka Halady mělo zohledňovat i specifické skutečnosti, které vzdělávání v distanční formě ovlivňují.

Dokument Těšíme se do školy přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce.

Infografika s počtem dětí s SVP v českých školách v roce 2020, dopady novely vyhlášky o inkluzi navrhovaných změn a podpory poté.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Rok poté - Výsledky výzkumu prezentují dopady reformy společného vzdělávání Podle výzkumu, který zjišťoval názory ředitelů a učitelů na dopady reformy společného vzdělávání (inkluzivní novely), se po prvním roce praxe nejvíce zlepšilo financování podpory vzdělávání pro děti se speciálními potřebami. Ředitelé běžných základních škol se však nadále potýkají s nedostatkem asistentů pedagoga nebo speciálních pedagogů. Problém vidí učitelé také ve velkém počtu žáků ve třídách.

Stanovisko ČOSIV ke vzdělávání ukrajinských dětí se závažným zdravotním znevýhodněním. Z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině do České republiky přicházejí i děti se závažným zdravotním znevýhodněním, které se ve své rodné zemi vzdělávaly ve speciálních a běžných školách. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání naléhavě doporučuje, aby byla co nejrychleji zajištěna kontinuita vzdělávání i v případě těchto dětí.

ČOSIV připravil novou infografiku, která učitelům poskytuje soubor tipů, jak mohou podpořit své žáky a pomoci jim v nelehké situaci.

Co je to inkluzivní vzdělávání? V čem spočívá podstata tzv. inkluzivní reformy účinné od září školního roku září 2016/2017? Co jsou to speciální vzdělávací potřeby a na jaká podpůrná opatření mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami nárok?

Erika Mann Grundschule je oceňovanou inkluzivní berlínskou základní školou pro žáky 1. až 6. ročníku.

Heinz Brandt Schule je sekundární škola. Na rozdíl od tradičních sekundární škol v Německu, tato škola vzdělává společně žáky maturitních a nematuritních oborů. Po jednotné zkoušce v 10. ročníku žáci dále pokračují ve vzdělávání dle své profilace na gymnáziu nebo v odborné přípravě na výkon povolání.

Heinrich Zille Grundschule je škola v berlínské čtvrti Kreuzberg, ve které je již po desetiletí vyšší podíl obyvatel s imigrantskými kořeny, zejména z Turecka. První až třetí ročníky jsou spojené do věkově heterogenních tříd, od čtvrtého do šestého ročníku jsou již žáci vzdělávání ve věkově homogenních třídách. Heinrich Zille Grundschule obdržela ocenění Jacob Muth-Preis pro svůj inkluzivní přístup ke vzdělávání.

Inkluze je proces, na kterém již léta usilovně pracuje řada aktérů napříč státní správou, akademickou sférou, poradenskými pracovišti, školami a nevládním sektorem. A rolí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je cíleně identifikovat a systémově reagovat na překážky, které brání její dobré implementaci v praxi. A k tomu je třeba transparentní komunikace s jednotlivým aktéry ve vzdělávání, odborná spolupráce, kvalitní data, kvalitní metodické vedení a funkční individualizovaná podpora.

Debata s matkou dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, speciální pedagožkou a předsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání a ředitelkou základní školy ZŠ Gutha Jarkovského, které mají s inkluzí z různých úhlů pohledu dlouhodobé praktické zkušenosti, se konala 3. dubna 2019 v Městské knihovně v Praze.

Index inkluze je průvodce a inspirační databáze cílená na celkový rozvoj škol a vytváření inkluzivního a přátelského prostředí pro všechny děti bez rozdílu.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Systém tří úrovní obtížnosti úloh je založen na předpokladu, že všichni žáci nemusejí a v mnoha případech ani nemohou dosahovat ve stejný čas stejného výkonu.

Pro žáky s potřebou mírné podpory ve vzdělávání nebo zapojení v kolektivu školy od roku 2016 zpracovávají plány pedagogické podpory. Zpracování plánu není podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných nezbytnou podmínkou poskytování podpůrných opatření 1. stupně, nicméně pro efektivitu podpory žáka je užitečné takový plán zpracovat.

Case management as a family support tool. Methodological manual of case management (CM).

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Jednou ze zahraničních inspirací byly týdenní plány, se kterými pracují žáci v primárních i sekundárních školách. V každém předmětu jsou stanoveny úkoly, které mají žáci v průběhu jednoho týdne splnit. Úkoly jsou diferencované podle obtížnosti do tří úrovní.

Metodické video . Načerpejte informace a inspiraci díky metodickému videu na téma Rozvoj zrakového vnímání u dětí v předškolním věku a na začátku školní docházky. Inspirace pro efektivní podporu rozvoje jednotlivých složek zrakového vnímání u dětí v předškolním a mladším školním věku, které lze využít v přípravě na školní docházky nebo při reedukaci.

Metodické video - rozvoj sluchového vnímání u dětí v předškolním věku a na začátku školní docházky

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

Co můžu udělat? Pomůcka pro nácvik řešení problémových situací. Pomůcku můžeme využívat v podpoře rozvoje sociálně-emočních kompetencí u žáků s impulzivními reakcemi a častější tendencí dostávat se ve škole do konfliktních situací.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Jedná se o strategii v přístupu k žákovi s poruchou pozornosti a impulzivitou, kdy cíleně omezujeme množství podnětů, které by mohly působit rušivě a odvádět žákovu pozornost.

Od 1. března 2021 byly z nařízení vlády zavřeny všechny školy, a to i ty mateřské, speciální a praktické. Školy bez výjimky přešly do distančního režimu. Jenže některé děti a někdy ani jejich rodiny nemají k této formě vzdělávání kompetence a často ani podmínky. Některé rodiny se rozpadají a/nebo řeší jiné zátěžové situace. Ale vzdělávání je veřejnou službou a právním nárokem, a tak především dnes nemůže fungovat bez odborné podpory a nesmí být „hozeno“ na děti samotné a na jejich rodiny

Jak poznat dítě v ohrožení při online výuce a jakou pomoc můžeme nabídnout?

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Systém tří úrovní obtížnosti úloh je založen na předpokladu, že všichni žáci nemusejí a v mnoha případech ani nemohou dosahovat ve stejný čas stejného výkonu.

Dostatečná úroveň rozvoje prostorové orientace je nezbytnou podmínkou pro úspěšné osvojení čtení, psaní i počítání. S dětmi v předškolním věku a na začátku školní docházky trénujeme orientaci všemi směry. K nácviku rozlišení levé a pravé strany v ploše můžeme využít např. pomůcku Kolíčky, Pohádku nebo Diktát.

Impulzivita je jedním z projevů syndromu ADHD, řada žáků má také sklon k impulzivním reakcím, aniž by měli tuto diagnózu. Impulzivita je přitom velmi ohrožující, neboť žáka vede k neuváženým reakcím, které jej mohou ohrozit na životě (rozběhne za míčem do silnice, aniž by se rozhlédl, zda nejede auto). Impulzivita také velkou měrou přispívá ke špatným vzdělávacím výsledkům - např. tím, že žák nevyslechne nebo nedočte celou instrukci a již začne vypracovávat úkol; nerozmyslí si dostatečně postup řešení a aplikuje postup, který uplatňoval v předchozí úloze apod.

Žáci se syndromem ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou) často projevují téměř neustálou drobnou fyzickou aktivitu, známá také jako psychomotorický neklid. Jednou z možností podpory žáků s psychomotorickým neklidem je nabídnutí vhodných pomůcek, které žákovi umožní naplnění potřeby této fyzické aktivity způsobem, který neruší ostatní spolužáky.

Dechová cvičení jsou důležitou průpravou pro nácvik čtení, snažíme se jimi docílit prohloubení nádechu a výdechu.

Propojování znázornění matematických jevů, nácvik postupu vícekrokové úlohy nebo činnosti, převody jednotek, porozumění řádů čísel, vizualizace číselné řady

Žáci s poruchou pozornosti potřebují častější střídání činností s různým nárokem na pozornost. Pro tyto účely jsou velmi vhodné různé manipulační pomůcky, které současně umožňují nerušivým způsobem uvolnit psychomotorický neklid.

Pro žáky s potřebou mírné podpory ve vzdělávání nebo zapojení v kolektivu školy od roku 2016 zpracovávají plány pedagogické podpory. Zpracování plánu není podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných nezbytnou podmínkou poskytování podpůrných opatření 1. stupně, nicméně pro efektivitu podpory žáka je užitečné takový plán zpracovat.

Organizace Liga lidských práv vytvořila v rámci projektu Férová škola Karty potřeb dětí pro učitele

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Karta popisuje nejčastější obtížné situace, se kterými se ukrajinští adolescenti a mladí dospělí v ČR mohou potýkat. Radí, co dělat a na koho se mohou v případě potřeby obrátit.

An infographic that provides facts about children's mental health, the prevalence of mental illness in childhood and adolescence, and the consequences of not addressing these difficulties.

Brief description of the e-learning content and its modules. Learn how to identify children at risk early and how to effectively support them.

A publication that offers several tools to support the personal wellbeing of teachers and other teaching staff. The teaching profession is undoubtedly fulfilling but at the same time very demanding, and therefore conscious care for personal wellbeing as a prevention of burnout syndrome must be an integral part of it. The author is our chairperson, Lenka Felcmanová.

The evaluation is based on a survey that we conducted with 66 respondents before and after completing the e-learning course. The results are very encouraging. Respondents positively evaluate both the training itself and the impact on their work and perception of stress.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Accompanying booklet for pupils to the educational film Home sweet home? provides additional information, processing tasks and discussion prompts.

The registration guide briefly informs you about all the steps you need to go through in order to successfully enrol in an e-learning course. With its help, you are sure to succeed both in enrolling and starting the course. You will also find contact details in case of any complications.

The Discussion Group Guide provides a structured guide to regularly discuss the e-learning modules completed in a group. The proposed discussion group model allows for deeper reflection on the topics covered in the course and provides a space for useful sharing of views and experiences.

The workbook is an integral part of the e-learning course How to support children and young people with traumatic experiences. Participants are encouraged to complete the exercises within the relevant module throughout the course. The workbook is used to practise and review theoretical knowledge and practical skills.

The appendix to the Czech version of the e-learning course How to support children and young people with traumatic experiences, which SOFA prepared together with partners from the USA within the e-Lektra project, briefly complements and develops the content of the e-learning itself. It aims to put the topics covered in the e-learning into the context of the Czech system of education and support for children and young people at risk. It contains useful links to specific services, materials and contacts. Supplementary information on selected topics also links to resources where the issue is discussed in more detail. The appendix also links the topics mentioned to other projects that SOFA is implementing and that primarily address the specific issue.

The support material includes a brief introduction to the principles of PBIS and self-assessment sheets designed for primary school teachers to gradually transfer positive behaviour support into the classroom.

The methodological guide with forms for the implementation of a Functional Behavioral Assessment (FBA) and the development of a Student Behavior Change Support Plan is intended primarily for professionals and teams in elementary schools implementing PBIS and/or who regularly support students with intensive behavioral needs.

This methodology presents research-validated strategies and measures to help educators set up an environment that supports appropriate student behaviour.

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit. Jak ale udržet vztah v online prostředí?

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

Návrh opatření ČOSIV k aktuální situaci ve školách v oblasti duševního zdraví Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání přichází s návrhem následujících opatření za účelem stabilizace kritické situace ve školách v oblasti duševního zdraví v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Vzdělávací systém České republiky dlouhodobě postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí, dospívajících, mladých dospělých a všech osob, kteří s nimi pracují, především pak pedagogů, kteří jsou každodenně v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.

Přinášíme záznam semináře na téma "Nové přístupy k duševnímu zdraví a psychické odolnosti učitelů", který byl konaný 19.11.2018.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Online debata Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie - 10.12.2020

České pojetí nouzového stavu doprovázené opakovaným plošným uzavřením škol, omezením zájmového i neformálního vzdělávání a sociálních kontaktů těžce dopadá na všechny děti, na přibližně 10 % nejvíce ohrožených dětí má však fatální dopady. Negativně ovlivňuje nejen jejich vzdělávání, podepisuje se také na jejich duševním zdraví.

ČOSIV intenzivně spolupracuje s nadačním fondem Eduzměna. Podílel se na přípravě informačního letáku, kde zejm. školy mohou nalézt kontakty na Partnery v území Kutnohorska a naplno využít mezioborové spolupráce školského, sociálního i zdravotního sektoru.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Mnoho z nás se cítí vyčerpaně, demotivovaně, smutně nebo prostě na dně. A stejně jsou na tom i naše děti. Abychom jim mohli být oporou a byli s to jim pomáhat s překonáváním nevídaně těžkého období, které prožívají již v tak útlém věku, musíme se aktivně starat sami o sebe. Jen tak budeme mít dostatek energie pomoci druhým. Jak na to? Inspirujte se našimi doporučeními.

Každý z nás se jistě dostal do situace, kdy jsme se díky působení vnějších nebo vnitřních faktorů dostali do stavu stresové aktivace. Někdy se projeví bušením srdce, zvýšením hlasu, rozšířením očí, jindy se úlekem zastavíme a máme pocit, že nám odtekla všechna krev z hlavy i končetin někam do neznáma.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

ČOSIV ve spolupráci s Ámos Vision připravil sérii informačních spotů pro děti i pedagogy k tématům návrat dětí do škol, duševní zdraví a wellbeing, základní lidská a dětská práva, rovné příležitosti a společné vzdělávání.

Jak poznat dítě v ohrožení při online výuce a jakou pomoc můžeme nabídnout?

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci.

Připravili jsme pro vás plakáty využitelné v aktivitách zaměřených na rozvoj emočních dovedností dětí v mateřských školách, na základních a středních školách.

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Představujeme záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť. V těchto dnech každý z nás potřebuje podporu. Obzvlášť ti, kteří ji sami poskytují jiným. Ve středu 18.11. 2020 jsme proto pořádali 1. online setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť.

Děti a dospívající jsou často vnímáni obecně jako zdravá skupina osob, přitom se jedná o obzvlášť zranitelnou skupinu pro rozvoj duševních potíží. Zanedbání duševního zdraví u dětí zvyšuje pravděpodobnost neprospívání ve škole, šikany, užívání návykových látek, sebepoškozování, narušených vztahů a sebevražd.

Žáci s poruchou pozornosti potřebují častější střídání činností s různým nárokem na pozornost. Pro tyto účely jsou velmi vhodné různé manipulační pomůcky, které současně umožňují nerušivým způsobem uvolnit psychomotorický neklid.

Video pro učitele

Video popisuje nejčastější situace, které nasvědčují tomu, že je dítě v ohrožení a radí, na koho se může v případě potřeby obrátit.

Čeho by si měli učitelé a další pracovníci ve školách všímat v souvislosti s prospíváním dítěte? Jak bezpečně rozpoznat ohrožení, které bychom měli začít řešit, od očekávané úrovně naplňování potřeb dítěte?

Dobrá komunikace s rodiči stojí na oboustranném porozumění a důvěře. Vyvarujte se tedy domněnek, škatulkování a snažte se spíše rodinu poznat a pochopit. Více praktických tipů se dozvíte ve videu nebo v knize Posílení rodiny od autorky Insoo Kim Berg.

Podívejte se na pár tipů, jak můžete využít české vánoční zvyky k otevření dětských srdcí.

5 aktivit, kterými lze podpořit regulaci vztahem v rámci prevence. Využít je můžete v jakémkoliv dětském kolektivu, ať už ve třídě, školní družině nebo při volnočasových aktivitách s dětmi.

Jaké jsou hlavní pilíře ,na kterých stavíme úspěch práce našich case manažerek v praxi?

Přehled služeb pro pomoc dětem v krizových situacích.

Dnes vám tedy chceme představit techniku vnitřního dialogu podporujícího pozitivní myšlení. Ta je vhodná pro lepší zvládání stresu a navození pohody a klidu. Se stresem lze účinně pracovat, učte to své děti už od útlého věku. Obraťte negativní myšlenky na ty pozitivní.

Vyzkoušejte s dětmi 5 relaxačních technik, které pomohou snížit napětí a obnovit jejich rovnováhu a pohodu.

Příčin nespavosti u dětí je spoustu. Zvýšená aktivita mozku, zlozvyky, nemoc, tělesná nebo psychická nepohoda nebo snaha upoutat na sebe pozornost. Triky jsou vhodné jak na uspávání doma, tak do mateřských školek, dětských kroužků, ale také na tábory.

Čísla na krizové linky vždy po ruce. Zpracovali jsme pro vás seznam základních krizových kontaktů a věříme, že se vám v této nelehké době bude hodit, protože včasné vyhledání pomoci je prvním krokem k úspěšnému vyřešení jakéhokoliv problému.

Po distanční výuce, kdy děti trávily více času před monitory než ve škole, nastává pro děti další nečekaná změna. Do jejich tříd nastoupili noví spolužáci, kteří společně se svými maminkami opustili rodnou zem před válečným konfliktem.

Hledáte inspiraci pro předvánoční tvoření s dětmi? Možná se vám bude líbit návod, jak si doma nebo v jakémkoliv dětském kolektivu, vytvořit masážní pytlíček. Tato seberegulační pomůcka je vhodná při přetlaku energie.

Otevírejte toto téma s dětmi! Sotva přečkaly pandemii covidu a už zase žijí v nejistotě válečné a ekonomické krize. Cítí se děti ve vaší třídě nebo kdekoli jinde v poslední době smutné nebo mají strach? Nedokážou se soustředit a nic je nebaví?

Čeho chceme projektem Signály dosáhnout v podpoře ohrožených dětí? Jaké jsou cíle ochrany dětí? Každým naším krokem se hlavně snažíme všechny naučit identifikovat dítě, kterému hrozí jakékoliv ohrožení. Důležité je pro nás i poskytnout pomoc a ochranu těm, kteří ohrožení odhalí nebo poskytnout koordinovanou cílenou podporu ohroženým dětem a jejich rodinám.

Buďte všímaví ke svému okolí. Nepřehlížejte chování těch, kteří pečují o ty nejzranitelnější, tedy o děti. I častá konzumace alkoholu nebo nepřiměřené fyzické tresty v přítomnosti jiných osob mohou být vodítkem k tomu, že je dítě v ohrožení.

Buďte všímaví ke svému okolí a nezavírejte oči před projevy, které mohou být signálem dítěte v ohrožení. Jaké jsou znaky špatného zacházení projevující se v chování dítěte?

Novoroční pracovní list, Valentýnské pracovní listy, Jarní pracovní listy v ČJ, Jarní pracovní listy v ukrajinštině, Pracovní list - S kým si mohu promluvit, když se cítím smutně

Karty obsahují příběhy ohrožených dětí (kamarádů) a mají za cíl přístupnou formou poukázat na různé problémy dětí a informovat o tom, že k jejich řešení lze vyhledat pomoc.

Časté modřiny nebo řezná poranění jako signály špatného zacházení s dětmi vnímáme všichni. Ale fyzických znaků špatného zacházení je mnohem více. I častá bolest hlavy může být signálem k tomu, abychom si začali dítěte více všímat a může být i znakem dítěte v ohrožení.

Materiály týkající se traumatu dětí.

Týmy dětského duševního zdraví podpoří děti a školy na Kutnohorsku

The support material includes a brief introduction to the principles of PBIS and self-assessment sheets designed for primary school teachers to gradually transfer positive behaviour support into the classroom.

The methodological guide with forms for the implementation of a Functional Behavioral Assessment (FBA) and the development of a Student Behavior Change Support Plan is intended primarily for professionals and teams in elementary schools implementing PBIS and/or who regularly support students with intensive behavioral needs.

This methodology presents research-validated strategies and measures to help educators set up an environment that supports appropriate student behaviour.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

PBIS - Positive Behavior Intervention and Support je implementační rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytující žákům podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a také v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků.

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory.

Představení implementačního rámce na podporu pozitivního chování dětí a žáků ve školách PBIS čili Positive Behavioral Interventions & Supports.

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Webinář na téma Funkční analýza chování (FACH) představuje principy, postupy a ukázky nástrojů diagnostického přístupu pro určování funkce chování žáka, využívaného při poskytování víceúrovňové podpory chování v rámci PBIS (Pozitivní podpora chování žáků).

Ve sborníku Mezinárodní konference pro inkluzi osob se speciálními vzdělávacími potřebami – ICIPSEN byl publikován článek PhDr Lenky Felcmanové, Ph.D. a Mgr. Anny Kubíčkové s názvem Pozitivní podpora chování (PBIS) jako nástroj pro komplexní péči o duševní zdraví žáků.

V roce 2021 jsme vystoupili na 8 regionálních online konferencích pro Agenturu pro sociální začleňování. Záznamy z konferencí si můžete přehrát přes link níže:

Záznam prezentace představuje základní pilíře přístupu PBIS k prevenci náročného chování žáků ve škole a diferencované intervenci poskytované v závislosti na míře podpory, kterou žáci v oblasti sociálního fungování ve škole potřebují.

Odborný článek o podpoře duševního zdraví žáků pomocí systému PBIS Vědecký časopis Pedagogická orientace zveřejnil text, ve kterém detailně popisujeme, proč je systém PBIS tak přínosný a jeho základní pilíře.

Infografika stručně popisuje tři způsoby zklidnění rozrušeného dítěte

Přednáška Steva Goodmana, ve které představuje výzkumně ověřený koncept prevence a intervence zaměřený na problémové chování žáků Positive Behavior Intervention and Support (PBIS). Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí, cílenou intervenci u žáků se závažnými problémy v chování i podporu zapojování rodičů žáků. Efektivita PBIS byla ověřena mnoha výzkumnými studiemi.

Jak na pozitivní podporu chování přibližují učitelům i dětem následující dva videospoty, které můžete vídat ve školách na interaktivních tabulích Ámos vision.

Konference PBIS „Podpora ohrožených dětí prostřednictvím specifických intervencí ve škole“

Materiály z odborného semináře „Podpora vhodného chování PBIS na celé škole“

První česká konference Pozitivní podpory chování PBIS (Positive Behavioral Interventions & Supports) je určena expertům v oblasti školství, ředitelům a učitelům základních škol, speciálním pedagogům, asistentům pedagoga, výchovným poradcům a všem, které zajímají inovativní přístupy ve vzdělávání a podpora duševního zdraví žáků a pedagogů.

Na radost z učení a zážitek z úspěchu má ve škole právo každé dítě

Online debata Duševní zdraví dětí a jejich práva během pandemie - 10.12.2020

České pojetí nouzového stavu doprovázené opakovaným plošným uzavřením škol, omezením zájmového i neformálního vzdělávání a sociálních kontaktů těžce dopadá na všechny děti, na přibližně 10 % nejvíce ohrožených dětí má však fatální dopady. Negativně ovlivňuje nejen jejich vzdělávání, podepisuje se také na jejich duševním zdraví.

V rámci mírnění dopadů pandemie do vzdělávání je potřeba myslet také na naše nejmenší a jejich rodiny a přijmout v jejich zájmu potřebná opatření.

Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání proto ve spolupráci s dalšími odbornými partnery přichází s návrhem opatření pro mírnění dopadů pandemie na děti a mladistvé v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu pro jednotlivé stupně vzdělávání v ČR.

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Publikace přináší užitečné tipy a inspirace, které vzešly z šetření provedeného na jaře 2021 na 72 základních školách z celé republiky sdružených v Asociaci ředitelů základních škol (AŘZŠ). Na vytvoření ankety se spolupodílela Pracovní skupina Partnerství pro vzdělávání 2030+ Wellbeing, kterou vede místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová.

The evaluation is based on a survey that we conducted with 66 respondents before and after completing the e-learning course. The results are very encouraging. Respondents positively evaluate both the training itself and the impact on their work and perception of stress.

Complete documentation for the project. These are non-public materials that can be accessed by entering the password.

The registration guide briefly informs you about all the steps you need to go through in order to successfully enrol in an e-learning course. With its help, you are sure to succeed both in enrolling and starting the course. You will also find contact details in case of any complications.

The Discussion Group Guide provides a structured guide to regularly discuss the e-learning modules completed in a group. The proposed discussion group model allows for deeper reflection on the topics covered in the course and provides a space for useful sharing of views and experiences.

The workbook is an integral part of the e-learning course How to support children and young people with traumatic experiences. Participants are encouraged to complete the exercises within the relevant module throughout the course. The workbook is used to practise and review theoretical knowledge and practical skills.

The appendix to the Czech version of the e-learning course How to support children and young people with traumatic experiences, which SOFA prepared together with partners from the USA within the e-Lektra project, briefly complements and develops the content of the e-learning itself. It aims to put the topics covered in the e-learning into the context of the Czech system of education and support for children and young people at risk. It contains useful links to specific services, materials and contacts. Supplementary information on selected topics also links to resources where the issue is discussed in more detail. The appendix also links the topics mentioned to other projects that SOFA is implementing and that primarily address the specific issue.

Stanovisko ČOSIV ke vzdělávání ukrajinských dětí se závažným zdravotním znevýhodněním. Z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině do České republiky přicházejí i děti se závažným zdravotním znevýhodněním, které se ve své rodné zemi vzdělávaly ve speciálních a běžných školách. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání naléhavě doporučuje, aby byla co nejrychleji zajištěna kontinuita vzdělávání i v případě těchto dětí.

ČOSIV připravil novou infografiku, která učitelům poskytuje soubor tipů, jak mohou podpořit své žáky a pomoci jim v nelehké situaci.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání zajistila překlad brožur, které připravilo norské centrum RVTS, z anglického do českého a ukrajinského jazyka. Reakce dětí na ozbrojený konflikt a útěk do bezpečí.

The support material includes a brief introduction to the principles of PBIS and self-assessment sheets designed for primary school teachers to gradually transfer positive behaviour support into the classroom.

The methodological guide with forms for the implementation of a Functional Behavioral Assessment (FBA) and the development of a Student Behavior Change Support Plan is intended primarily for professionals and teams in elementary schools implementing PBIS and/or who regularly support students with intensive behavioral needs.

This methodology presents research-validated strategies and measures to help educators set up an environment that supports appropriate student behaviour.

Stanovisko k návrhům na změny vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacím potřebami a žáků nadaných a nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků.

Rok poté - Výsledky výzkumu prezentují dopady reformy společného vzdělávání Podle výzkumu, který zjišťoval názory ředitelů a učitelů na dopady reformy společného vzdělávání (inkluzivní novely), se po prvním roce praxe nejvíce zlepšilo financování podpory vzdělávání pro děti se speciálními potřebami. Ředitelé běžných základních škol se však nadále potýkají s nedostatkem asistentů pedagoga nebo speciálních pedagogů. Problém vidí učitelé také ve velkém počtu žáků ve třídách.

Podpůrná opatření podle ustanovení § 16 školského zákona pro žáky cizince a žáky s odlišným mateřským jazykem - 21. listopadu 2018. Celé stanovisko Veřejné ochránkyně práv je uvedeno ZDE.

MŠMT – Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v základních školách v období 1. 9. 2016 – 31. 10. 2017, celou analýzu si můžete přečíst zde.

Co je to inkluzivní vzdělávání? V čem spočívá podstata tzv. inkluzivní reformy účinné od září školního roku září 2016/2017? Co jsou to speciální vzdělávací potřeby a na jaká podpůrná opatření mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami nárok?

Metodické video . Načerpejte informace a inspiraci díky metodickému videu na téma Rozvoj zrakového vnímání u dětí v předškolním věku a na začátku školní docházky. Inspirace pro efektivní podporu rozvoje jednotlivých složek zrakového vnímání u dětí v předškolním a mladším školním věku, které lze využít v přípravě na školní docházky nebo při reedukaci.

Metodické video - rozvoj sluchového vnímání u dětí v předškolním věku a na začátku školní docházky

Tato aktivita je jednou z možností, jak seznámit žáky ve třídě s důvody a formami podpory, která je poskytována žákovi s dyslexií.

10krát s MKV - metodické listy pro výuku multikulturní výchovy dle osobnostního přístupu.

Představujeme záznam z 1. on-line setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť. V těchto dnech každý z nás potřebuje podporu. Obzvlášť ti, kteří ji sami poskytují jiným. Ve středu 18.11. 2020 jsme proto pořádali 1. online setkání pro pracovníky školních poradenských pracovišť.

Systém tří úrovní obtížnosti úloh je založen na předpokladu, že všichni žáci nemusejí a v mnoha případech ani nemohou dosahovat ve stejný čas stejného výkonu.

Tato aktivita je jednou z možností, jak seznámit žáky ve třídě s důvody a formami podpory, která je poskytována žákovi s dysgrafí.

Multisenzoriální pomůcky aneb učíme se více smysly najednou. Nejen žáci, které mají oslabení sluchové rozlišování zvukově podobných hlásek, ocení pomůcky, které k učení využívají současně zrak, sluch a hmat. Hmatové pomůcky ocení také děti, které se dobře učí prostřednictvím manipulace a pohybu.

V navštívené zahraniční škole byly třídy 1. až 3. ročníků vybaveny pomůckami pro vizualizaci režimu dne a služeb, které žáci ve třídě mají.

Porozumění nejčastěji používaným instrukcím můžeme podpořit tím, že pro ně vytvoříme vhodnou vizuální podobu a s ní vytvoříme komunikační karty. Ty můžeme používat u nejmladších žáků s celou třídou nebo je můžeme používat individuálně vůči konkrétnímu žákovi nebo žákům.

K podpoře sluchového rozlišování zvuků si děti v mateřské škole nebo v prvním ročníku základní školy mohou společně vyrobit zvukové pexeso. Pexeso lze využívat i se staršími žáky v rámci reedukací.

Impulzivita je jedním z projevů syndromu ADHD, řada žáků má také sklon k impulzivním reakcím, aniž by měli tuto diagnózu. Impulzivita je přitom velmi ohrožující, neboť žáka vede k neuváženým reakcím, které jej mohou ohrozit na životě (rozběhne za míčem do silnice, aniž by se rozhlédl, zda nejede auto). Impulzivita také velkou měrou přispívá ke špatným vzdělávacím výsledkům - např. tím, že žák nevyslechne nebo nedočte celou instrukci a již začne vypracovávat úkol; nerozmyslí si dostatečně postup řešení a aplikuje postup, který uplatňoval v předchozí úloze apod.

Žáci se syndromem ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou) často projevují téměř neustálou drobnou fyzickou aktivitu, známá také jako psychomotorický neklid. Jednou z možností podpory žáků s psychomotorickým neklidem je nabídnutí vhodných pomůcek, které žákovi umožní naplnění potřeby této fyzické aktivity způsobem, který neruší ostatní spolužáky.

Propojování znázornění matematických jevů, nácvik postupu vícekrokové úlohy nebo činnosti, převody jednotek, porozumění řádů čísel, vizualizace číselné řady

Pro žáky s potřebou mírné podpory ve vzdělávání nebo zapojení v kolektivu školy od roku 2016 zpracovávají plány pedagogické podpory. Zpracování plánu není podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných nezbytnou podmínkou poskytování podpůrných opatření 1. stupně, nicméně pro efektivitu podpory žáka je užitečné takový plán zpracovat.

Pomůcka pomáhá dětem rozpoznat svůj aktuální stav. Pokud jsou příliš unavené nebo naopak rozrušené, nemohou se učit. K dosažení rovnováhy jim pomohou seberegulační techniky. Pokud dětem pomůžeme naučit se monitorovat svůj stav, mohou předejít jeho eskalaci a podpořit své učení.

Plakát zobrazuje 26 emocí. Materiál je vhodný pro využití v aktivitách zaměřených na rozvoj emočních dovedností dětí v mateřských a základních školách.

Plakáty jsou zaměřeny na rozvoj socio-emočního učení. Můžete je využívat v komunikaci s žáky o náročných situacích a vyhledání odborné pomoci nebo zvládání vzteku. Pro žáky na středních školách přinášíme tipy, jak na stres před maturitou nebo jak se bránit prokrastinaci. Ve škole je možné zařadit práci s plakáty do třídnických hodin nebo komunitních kruhů. Plakáty jsou určené pro děti druhého stupně a střední školy. Metodické materiály byly vytvořeny v rámci projektu financovaného z Fondů EHP 2014-2012

Plakáty jsou zaměřeny na rozvoj socio-emočního učení. Můžete je využívat v komunikaci s dětmi o emocích a řešení problému. Ve škole je možné zařadit práci s plakáty do třídnických hodin nebo komunitních kruhů. Plakáty jsou určené pro děti prvního stupně. Metodické materiály byly vytvořeny v rámci projektu financovaného z Fondů EHP 2014-2012.

Konverzační hra "Jaký byl tvůj den?" pomáhá dětem reflektovat jejich zkušenosti, názory a postoje vztahující se nejen k prožitému dni. Hra nemá složitá pravidla, obsahuje 32 otázek, které přirozeně podporují vyjadřování dítěte a učí ho poznávat sebe sama a druhé.

Karty (Ú)klid v hlavě podporují seberegulaci a učí děti vnímat vlastní tělo a emoce. Obsahují 27 aktivit zaměřených na zklidnění nebo aktivizaci.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Accompanying booklet for pupils to the educational film Home sweet home? provides additional information, processing tasks and discussion prompts.

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit. Jak ale udržet vztah v online prostředí?

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Mnoho z nás se cítí vyčerpaně, demotivovaně, smutně nebo prostě na dně. A stejně jsou na tom i naše děti. Abychom jim mohli být oporou a byli s to jim pomáhat s překonáváním nevídaně těžkého období, které prožívají již v tak útlém věku, musíme se aktivně starat sami o sebe. Jen tak budeme mít dostatek energie pomoci druhým. Jak na to? Inspirujte se našimi doporučeními.

Každý z nás se jistě dostal do situace, kdy jsme se díky působení vnějších nebo vnitřních faktorů dostali do stavu stresové aktivace. Někdy se projeví bušením srdce, zvýšením hlasu, rozšířením očí, jindy se úlekem zastavíme a máme pocit, že nám odtekla všechna krev z hlavy i končetin někam do neznáma.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

ČOSIV ve spolupráci s Ámos Vision připravil sérii informačních spotů pro děti i pedagogy k tématům návrat dětí do škol, duševní zdraví a wellbeing, základní lidská a dětská práva, rovné příležitosti a společné vzdělávání.

V přednášce Margreet van Oudheusden je představena metoda intervence PBIS (Positive Behavior Intervention and Support), především PROČ, JAK a CO tato intervence mění v chování žáků. Jedná se o komplexní systém zaměřený na management třídy, nastavení školního prostředí a cílenou intervenci u žáků s problémovým chováním.

Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení

Co můžu udělat? Pomůcka pro nácvik řešení problémových situací. Pomůcku můžeme využívat v podpoře rozvoje sociálně-emočních kompetencí u žáků s impulzivními reakcemi a častější tendencí dostávat se ve škole do konfliktních situací.

10krát s MKV - metodické listy pro výuku multikulturní výchovy dle osobnostního přístupu.

Připravili jsme pro vás plakáty využitelné v aktivitách zaměřených na rozvoj emočních dovedností dětí v mateřských školách, na základních a středních školách.

Přinášíme vám celkem 36 diskuzních karet pro podporu sociálně emočního učení.

V přiloženém materiálu se seznámíte s metodami pro efektivní nastavení třídní komunikace.

Dechová cvičení jsou důležitou průpravou pro nácvik čtení, snažíme se jimi docílit prohloubení nádechu a výdechu.

The Respect, Diversity, Equality, Resilience (RRRR) methodologies were designed for primary and secondary school teachers to develop students' socio-emotional skills and positive relationships.

Materiál „Doma na pohodu“ vznikl v rámci projektu Signály při spolupráci odborníků mezioborové platformy v ORP Chomutov. Prevence duševních obtíží dětí začíná v rodinách a rodiče sami mají mnoho možností, jak svému dítěti v jeho vývoji prospět. Smyslem materiálu je povzbudit rodiče v respektujícím přístupu k dětem a nabídnout jim pomoc v případě, že si v některých oblastech nevědí rady.

Relaxační koutek je místem, kde se žák může cítit bezpečně a kde může mít prostor ke zvládnutí neklidu a množství stresu v bezpečí a v soukromí.

An infographic that provides facts about children's mental health, the prevalence of mental illness in childhood and adolescence, and the consequences of not addressing these difficulties.

Brief description of the project and accredited training Trauma Informed Approach as a solution to challenging behaviour for education and social workers.

A publication that offers several tools to support the personal wellbeing of teachers and other teaching staff. The teaching profession is undoubtedly fulfilling but at the same time very demanding, and therefore conscious care for personal wellbeing as a prevention of burnout syndrome must be an integral part of it. The author is our chairperson, Lenka Felcmanová.

Surely you can recall the various fidgety habits we unwittingly do in situations that require our concentration. For school children, these include rocking in their chairs, playing with things, scribbling on their desks, destroying notebook covers, biting their nails, or even clicking a pencil or bottle cap. Self-regulation aids are the solution to these classroom distractions. How to do it? A new infographic will tell you.

The infographic supports early identification and assistance to children at risk. It advises educational and social workers on what to do if a child is in acute danger and what steps to take if we notice warning signs in a child's behaviour or physical condition. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

The Safety Plan infographic was created to support child witnesses of domestic violence. It maps out the child's options in a difficult situation and provides contact details for the services of the Safety Line. You can post it in areas where children are around: for example, in the hallway or in a school classroom. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

Have you experienced a situation where all thoughts have disappeared from your mind and you have been unable to think? This can happen to us during exams, but also as a result of more serious events. What happens to us in such moments? This infographic helps us to map it out.

Complete documentation for the project. These are non-public materials that can be accessed by entering the password.

The infographic is intended for educational or social workers who encounter or may encounter a child with challenging behaviour. The description of the steps is very brief, the material is used to consolidate the knowledge gained during the 16 course Trauma Respectful Approach as a solution to challenging behaviour in children.

Stress takes two forms. One that helps us grow and one that hurts us. It has the same effect on children. Some of them have had or are having adverse experiences that have affected their behaviour. This infographic offers us approaches that we can use to support these children. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Accompanying booklet for pupils to the educational film Home sweet home? provides additional information, processing tasks and discussion prompts.

Vzdělávací systém České republiky dlouhodobě postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí, dospívajících, mladých dospělých a všech osob, kteří s nimi pracují, především pak pedagogů, kteří jsou každodenně v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Přinášíme záznam semináře na téma "Nové přístupy k duševnímu zdraví a psychické odolnosti učitelů", který byl konaný 19.11.2018.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

ČOSIV přináší další infografiku, která díky pěti jednoduchým krokům pomůže každému, koho postihla akutní panická ataka.

Infografika, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky, a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

Připravili jsme pro vás tři infografiky shrnující základní principy neurobiologie mozku a poznatky mezinárodně ověřených přístupů.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání zajistila překlad brožur, které připravilo norské centrum RVTS, z anglického do českého a ukrajinského jazyka. Reakce dětí na ozbrojený konflikt a útěk do bezpečí.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Jak zvládat negativní emoce?

Karta popisuje nejčastější obtížné situace, se kterými se ukrajinští adolescenti a mladí dospělí v ČR mohou potýkat. Radí, co dělat a na koho se mohou v případě potřeby obrátit.

Materiál „Doma na pohodu“ vznikl v rámci projektu Signály při spolupráci odborníků mezioborové platformy v ORP Chomutov. Prevence duševních obtíží dětí začíná v rodinách a rodiče sami mají mnoho možností, jak svému dítěti v jeho vývoji prospět. Smyslem materiálu je povzbudit rodiče v respektujícím přístupu k dětem a nabídnout jim pomoc v případě, že si v některých oblastech nevědí rady.

Relaxační koutek je místem, kde se žák může cítit bezpečně a kde může mít prostor ke zvládnutí neklidu a množství stresu v bezpečí a v soukromí.

An infographic that provides facts about children's mental health, the prevalence of mental illness in childhood and adolescence, and the consequences of not addressing these difficulties.

Brief description of the e-learning content and its modules. Learn how to identify children at risk early and how to effectively support them.

Brief description of the project and accredited training Trauma Informed Approach as a solution to challenging behaviour for education and social workers.

Surely you can recall the various fidgety habits we unwittingly do in situations that require our concentration. For school children, these include rocking in their chairs, playing with things, scribbling on their desks, destroying notebook covers, biting their nails, or even clicking a pencil or bottle cap. Self-regulation aids are the solution to these classroom distractions. How to do it? A new infographic will tell you.

The evaluation is based on a survey that we conducted with 66 respondents before and after completing the e-learning course. The results are very encouraging. Respondents positively evaluate both the training itself and the impact on their work and perception of stress.

The infographic supports early identification and assistance to children at risk. It advises educational and social workers on what to do if a child is in acute danger and what steps to take if we notice warning signs in a child's behaviour or physical condition. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

The Safety Plan infographic was created to support child witnesses of domestic violence. It maps out the child's options in a difficult situation and provides contact details for the services of the Safety Line. You can post it in areas where children are around: for example, in the hallway or in a school classroom. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

Have you experienced a situation where all thoughts have disappeared from your mind and you have been unable to think? This can happen to us during exams, but also as a result of more serious events. What happens to us in such moments? This infographic helps us to map it out.

Complete documentation for the project. These are non-public materials that can be accessed by entering the password.

The infographic is intended for educational or social workers who encounter or may encounter a child with challenging behaviour. The description of the steps is very brief, the material is used to consolidate the knowledge gained during the 16 course Trauma Respectful Approach as a solution to challenging behaviour in children.

Stress takes two forms. One that helps us grow and one that hurts us. It has the same effect on children. Some of them have had or are having adverse experiences that have affected their behaviour. This infographic offers us approaches that we can use to support these children. The material was produced as part of the PorT: Understanding Trauma project.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Accompanying booklet for pupils to the educational film Home sweet home? provides additional information, processing tasks and discussion prompts.

The registration guide briefly informs you about all the steps you need to go through in order to successfully enrol in an e-learning course. With its help, you are sure to succeed both in enrolling and starting the course. You will also find contact details in case of any complications.

The Discussion Group Guide provides a structured guide to regularly discuss the e-learning modules completed in a group. The proposed discussion group model allows for deeper reflection on the topics covered in the course and provides a space for useful sharing of views and experiences.

The workbook is an integral part of the e-learning course How to support children and young people with traumatic experiences. Participants are encouraged to complete the exercises within the relevant module throughout the course. The workbook is used to practise and review theoretical knowledge and practical skills.

The appendix to the Czech version of the e-learning course How to support children and young people with traumatic experiences, which SOFA prepared together with partners from the USA within the e-Lektra project, briefly complements and develops the content of the e-learning itself. It aims to put the topics covered in the e-learning into the context of the Czech system of education and support for children and young people at risk. It contains useful links to specific services, materials and contacts. Supplementary information on selected topics also links to resources where the issue is discussed in more detail. The appendix also links the topics mentioned to other projects that SOFA is implementing and that primarily address the specific issue.

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z porovnání dat Studie negativních zkušeností v dětství (Velemínský a kol., 2017), která zjišťuje četnost výskytu traumatizujících zkušeností ve věku 0 až 18 let a dat MPSV o případech ohrožených dětí řešených orgány sociálně-právní ochrany dětí vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi 8 tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet ohrožených dětí je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti. Namísto investice do včasného záchytu a podpory ohrožených dětí a jejich rodin stát vynakládá obrovské prostředky na řešení dopadů traumatu v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb nebo vězeňství.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Vysoká hladina hluku ve třídě obtěžuje žáky i učitele. Okřikování také není příjemné učiteli ani žákům. Od prvního ročníku je vhodné zavést pravidla pro hlučnost ve třídě, jejichž součástí je i signál, který bude učitel využívat k upozornění na to, že je ve třídě příliš velký hluk. Jako nejúčinnější se jeví signály neverbální.

Jedná se o strategii v přístupu k žákovi s poruchou pozornosti a impulzivitou, kdy cíleně omezujeme množství podnětů, které by mohly působit rušivě a odvádět žákovu pozornost.

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Žáci s poruchou pozornosti potřebují častější střídání činností s různým nárokem na pozornost. Pro tyto účely jsou velmi vhodné různé manipulační pomůcky, které současně umožňují nerušivým způsobem uvolnit psychomotorický neklid.

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Video pro učitele

Video popisuje nejčastější situace, které nasvědčují tomu, že je dítě v ohrožení a radí, na koho se může v případě potřeby obrátit.

Čeho by si měli učitelé a další pracovníci ve školách všímat v souvislosti s prospíváním dítěte? Jak bezpečně rozpoznat ohrožení, které bychom měli začít řešit, od očekávané úrovně naplňování potřeb dítěte?

Dobrá komunikace s rodiči stojí na oboustranném porozumění a důvěře. Vyvarujte se tedy domněnek, škatulkování a snažte se spíše rodinu poznat a pochopit. Více praktických tipů se dozvíte ve videu nebo v knize Posílení rodiny od autorky Insoo Kim Berg.

Podívejte se na pár tipů, jak můžete využít české vánoční zvyky k otevření dětských srdcí.

5 aktivit, kterými lze podpořit regulaci vztahem v rámci prevence. Využít je můžete v jakémkoliv dětském kolektivu, ať už ve třídě, školní družině nebo při volnočasových aktivitách s dětmi.

Jaké jsou hlavní pilíře ,na kterých stavíme úspěch práce našich case manažerek v praxi?

Přehled služeb pro pomoc dětem v krizových situacích.

Dnes vám tedy chceme představit techniku vnitřního dialogu podporujícího pozitivní myšlení. Ta je vhodná pro lepší zvládání stresu a navození pohody a klidu. Se stresem lze účinně pracovat, učte to své děti už od útlého věku. Obraťte negativní myšlenky na ty pozitivní.

Vyzkoušejte s dětmi 5 relaxačních technik, které pomohou snížit napětí a obnovit jejich rovnováhu a pohodu.

Příčin nespavosti u dětí je spoustu. Zvýšená aktivita mozku, zlozvyky, nemoc, tělesná nebo psychická nepohoda nebo snaha upoutat na sebe pozornost. Triky jsou vhodné jak na uspávání doma, tak do mateřských školek, dětských kroužků, ale také na tábory.

Čísla na krizové linky vždy po ruce. Zpracovali jsme pro vás seznam základních krizových kontaktů a věříme, že se vám v této nelehké době bude hodit, protože včasné vyhledání pomoci je prvním krokem k úspěšnému vyřešení jakéhokoliv problému.

Po distanční výuce, kdy děti trávily více času před monitory než ve škole, nastává pro děti další nečekaná změna. Do jejich tříd nastoupili noví spolužáci, kteří společně se svými maminkami opustili rodnou zem před válečným konfliktem.

Hledáte inspiraci pro předvánoční tvoření s dětmi? Možná se vám bude líbit návod, jak si doma nebo v jakémkoliv dětském kolektivu, vytvořit masážní pytlíček. Tato seberegulační pomůcka je vhodná při přetlaku energie.

Otevírejte toto téma s dětmi! Sotva přečkaly pandemii covidu a už zase žijí v nejistotě válečné a ekonomické krize. Cítí se děti ve vaší třídě nebo kdekoli jinde v poslední době smutné nebo mají strach? Nedokážou se soustředit a nic je nebaví?

Čeho chceme projektem Signály dosáhnout v podpoře ohrožených dětí? Jaké jsou cíle ochrany dětí? Každým naším krokem se hlavně snažíme všechny naučit identifikovat dítě, kterému hrozí jakékoliv ohrožení. Důležité je pro nás i poskytnout pomoc a ochranu těm, kteří ohrožení odhalí nebo poskytnout koordinovanou cílenou podporu ohroženým dětem a jejich rodinám.

Buďte všímaví ke svému okolí. Nepřehlížejte chování těch, kteří pečují o ty nejzranitelnější, tedy o děti. I častá konzumace alkoholu nebo nepřiměřené fyzické tresty v přítomnosti jiných osob mohou být vodítkem k tomu, že je dítě v ohrožení.

Buďte všímaví ke svému okolí a nezavírejte oči před projevy, které mohou být signálem dítěte v ohrožení. Jaké jsou znaky špatného zacházení projevující se v chování dítěte?

Novoroční pracovní list, Valentýnské pracovní listy, Jarní pracovní listy v ČJ, Jarní pracovní listy v ukrajinštině, Pracovní list - S kým si mohu promluvit, když se cítím smutně

Karty obsahují příběhy ohrožených dětí (kamarádů) a mají za cíl přístupnou formou poukázat na různé problémy dětí a informovat o tom, že k jejich řešení lze vyhledat pomoc.

Časté modřiny nebo řezná poranění jako signály špatného zacházení s dětmi vnímáme všichni. Ale fyzických znaků špatného zacházení je mnohem více. I častá bolest hlavy může být signálem k tomu, abychom si začali dítěte více všímat a může být i znakem dítěte v ohrožení.

Materiály týkající se traumatu dětí.

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Jak zvládat negativní emoce?

An infographic that provides facts about children's mental health, the prevalence of mental illness in childhood and adolescence, and the consequences of not addressing these difficulties.

A publication that offers several tools to support the personal wellbeing of teachers and other teaching staff. The teaching profession is undoubtedly fulfilling but at the same time very demanding, and therefore conscious care for personal wellbeing as a prevention of burnout syndrome must be an integral part of it. The author is our chairperson, Lenka Felcmanová.

The support material includes a brief introduction to the principles of PBIS and self-assessment sheets designed for primary school teachers to gradually transfer positive behaviour support into the classroom.

The methodological guide with forms for the implementation of a Functional Behavioral Assessment (FBA) and the development of a Student Behavior Change Support Plan is intended primarily for professionals and teams in elementary schools implementing PBIS and/or who regularly support students with intensive behavioral needs.

This methodology presents research-validated strategies and measures to help educators set up an environment that supports appropriate student behaviour.

Americká učitelka Rita Pierson ve svém Ted Talku Každé dítě potřebuje hrdinu říká, že děti se nic nenaučí od těch, které nemají rády. Možná vás nemusí každé dítě mít opravdu rádo, ale aby se mohlo učit, potřebuje mít každé dítě pocit, že ho respektujete, že ho vnímáte, že se o něj zajímáte, že je pro vás důležité. Musíte mít s každým dítětem vztah a ono s vámi, teprve pak se můžete jeden od druhého učit. Jak ale udržet vztah v online prostředí?

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání spolupracuje s norskou organizací RVTS Ost, konkrétně s Dr. Larsem Lysterem. RVTS Ost je centrem pro podporu duševního zdraví a prevenci sebevražd a z jeho dílny vzešlo i sdílené inspirativní video. ČOSIV díky vzájemnému partnerství s RVTS Ost získal partnera pro koncepci výcviků zaměřených na podporu dětí s náročným chováním a problémy v oblasti duševního zdraví. ČOSIV využívá video v kurzech Podpory dětí a žáků s náročným chováním ve škole.

Záznam semináře - Jak zvládat náročné dítě ve škole? ze dne 9.9.2021.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Přinášíme záznam semináře na téma "Nové přístupy k duševnímu zdraví a psychické odolnosti učitelů", který byl konaný 19.11.2018.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

V rámci mírnění dopadů pandemie do vzdělávání je potřeba myslet také na naše nejmenší a jejich rodiny a přijmout v jejich zájmu potřebná opatření.

ČOSIV intenzivně spolupracuje s nadačním fondem Eduzměna. Podílel se na přípravě informačního letáku, kde zejm. školy mohou nalézt kontakty na Partnery v území Kutnohorska a naplno využít mezioborové spolupráce školského, sociálního i zdravotního sektoru.

10 priorit k probuzení hlubokého učení a zotavení se z krize.

Mnoho z nás se cítí vyčerpaně, demotivovaně, smutně nebo prostě na dně. A stejně jsou na tom i naše děti. Abychom jim mohli být oporou a byli s to jim pomáhat s překonáváním nevídaně těžkého období, které prožívají již v tak útlém věku, musíme se aktivně starat sami o sebe. Jen tak budeme mít dostatek energie pomoci druhým. Jak na to? Inspirujte se našimi doporučeními.

Každý z nás se jistě dostal do situace, kdy jsme se díky působení vnějších nebo vnitřních faktorů dostali do stavu stresové aktivace. Někdy se projeví bušením srdce, zvýšením hlasu, rozšířením očí, jindy se úlekem zastavíme a máme pocit, že nám odtekla všechna krev z hlavy i končetin někam do neznáma.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

ČOSIV ve spolupráci s Ámos Vision připravil sérii informačních spotů pro děti i pedagogy k tématům návrat dětí do škol, duševní zdraví a wellbeing, základní lidská a dětská práva, rovné příležitosti a společné vzdělávání.

PBIS - Positive Behavior Intervention and Support je implementační rámec pro výběr a použití výzkumně ověřených preventivních a intervenčních postupů poskytující žákům podporu v oblasti akademické, sociální, emoční a také v oblasti chování. Jeho cílem je nastavit podmínky a procesy ve škole tak, aby se účinně předcházelo problémovému chování žáků.

Wellbeing žáků a učitelů: Jak se cítí děti a učitelé zcela zásadně ovlivňuje úspěšnost vzdělávání.

Připravili jsme pro vás plakáty využitelné v aktivitách zaměřených na rozvoj emočních dovedností dětí v mateřských školách, na základních a středních školách.

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Návrat do škol po přerušení výuky: Postupy podporující pocit bezpečí, předvídatelnost prostření a očekávané chování. V níže přiloženém PDF souboru přinášíme šest strategií zvyšujících pocit bezpečí, předvídatelnosti a očekávaného chování. Ty umožňují při návratu do škol poskytnout nejen plošnou podporu všem žákům, ale i cílenou podporu dětem s vyšší potřebou podpory .

Wellbeing a podpora žáků s nepříznivými podmínkami v distanční výuce

Týmy dětského duševního zdraví podpoří děti a školy na Kutnohorsku

Publikace přináší užitečné tipy a inspirace, které vzešly z šetření provedeného na jaře 2021 na 72 základních školách z celé republiky sdružených v Asociaci ředitelů základních škol (AŘZŠ). Na vytvoření ankety se spolupodílela Pracovní skupina Partnerství pro vzdělávání 2030+ Wellbeing, kterou vede místopředsedkyně ČOSIV Lenka Felcmanová.

Dokument Těšíme se do školy přináší doporučení pro základní školy k podpoře návratu žáků k prezenční výuce.

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Jak zvládat negativní emoce?