Knihovna: Stres

Máte pocit zrychleného bušení srdce, když prožíváte stres nebo krizi? Je Vás dech mělčí? Třese se Vám tělo? Tyto a další pocity z reakce na stres můžete sami zklidnit na místě, více najdete v přiložené infografice.

Vzdělávací systém České republiky dlouhodobě postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí, dospívajících, mladých dospělých a všech osob, kteří s nimi pracují, především pak pedagogů, kteří jsou každodenně v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.

V souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině začal ČOSIV připravovat materiály a další aktivity, které mohou pomoci dětem, rodičům a učitelům zvládnout krizovou situaci. Prvním ze vzniklých materiálů jsou infografiky s názvem 20 vzkazů pro lidi, kteří prožívají trauma.

Přinášíme záznam semináře na téma "Nové přístupy k duševnímu zdraví a psychické odolnosti učitelů", který byl konaný 19.11.2018.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Doprovodná příručka pro lektory preventivního programu, která poskytuje kompletní instrukce pro přípravu a vedení programu.

Náročné chování je zastřešující pojem pro chování dětí, které se výrazně odlišuje od očekávaného chování pro daný věk a negativně ovlivňuje učení a vztahy ve škole.

V pátek 10. ledna 2020 ČOSIV ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin (NS MAS ČR) spoluorganizoval seminář na téma podpory dětského duševního zdraví ve školách. Jako první představil Milan Kotík z AISIS program Mimalizace šikany (MIŠ).

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Kompletní dokumentace k projektu. Jedná se o neveřejné materiály, které jsou přístupné po zadání hesla.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Infografika, která přináší fakta o duševním zdraví dětí, výskytu duševních chorob u dětí a mladistvých a také o důsledcích neřešení těchto obtíží.

Dlouhodobá opatření související s Covid-19 a aktuální válečný konflikt na Ukrajině zasáhly duševní pohodu mnohých z nás. Vlivem dlouhodobého stresu se můžeme cítit vyčerpaně, smutně nebo prostě na dně.

Relaxační koutek je místem, kde se žák může cítit bezpečně a kde může mít prostor ke zvládnutí neklidu a množství stresu v bezpečí a v soukromí.

Infografika Bezpečnostní plán vznikla jako podpora dětem, svědkům domácího násilí. Mapuje možnosti dítěte v nelehké situaci a poskytuje kontakt na služby Linky bezpečí. Můžete ji vyvěsit v prostorách, kde se pohybují děti: například na chodbě či ve školní třídě. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Infografika podporuje včasnou identifikaci a pomoc ohroženým dětem. Radí pracovníkům ve vzdělávání a sociální oblasti, jak se zachovat, je-li dítě v akutním ohrožení a jaké kroky podstoupit, pokud si všimneme varovných signálů v chování či fyzické kondici dítěte. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Jak zvládat negativní emoce?

Materiál „Doma na pohodu“ vznikl v rámci projektu Signály při spolupráci odborníků mezioborové platformy v ORP Chomutov. Prevence duševních obtíží dětí začíná v rodinách a rodiče sami mají mnoho možností, jak svému dítěti v jeho vývoji prospět. Smyslem materiálu je povzbudit rodiče v respektujícím přístupu k dětem a nabídnout jim pomoc v případě, že si v některých oblastech nevědí rady.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy naučené informace a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během stresující zkoušky, ale i vlivem vážnějších událostí. Co se s dětmi (i námi) v takové okamžiky děje? To pomáhá blíže poznat nová infografika.

ČOSIV přináší další infografiku, která díky pěti jednoduchým krokům pomůže každému, koho postihla akutní panická ataka.

Infografika, která pomáhá v identifikaci projevů panické ataky, a zároveň přináší ověřené způsoby, jak ji zastavit.

Připravili jsme pro vás tři infografiky shrnující základní principy neurobiologie mozku a poznatky mezinárodně ověřených přístupů.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání zajistila překlad brožur, které připravilo norské centrum RVTS, z anglického do českého a ukrajinského jazyka. Reakce dětí na ozbrojený konflikt a útěk do bezpečí.

Doprovodný sešit pro žáky k osvětovému filmu Všude dobře, doma nejlíp? poskytuje doplňující informace, úkoly ke zpracování a podněty k diskusi.

Publikace, která nabízí několik nástrojů k podpoře osobního wellbeingu vyučujících a dalších pedagogických pracovníků a pracovnic. Učitelská profese je bezesporu naplňující, ale zároveň velmi náročná, a proto musí být vědomá péče o osobní wellbeing coby prevence syndromu vyhoření její nedílnou součástí. Autorkou je naše předsedkyně Lenka Felcmanová s podporou iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Trauma chápeme buď jako zážitek krajního ohrožení spojený s intenzivním strachem, se kterým se dítě nedokáže v krátké době vyrovnat nebo jako dlouhodobé nenaplňování základních životních potřeb dítěte.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.