Jak pomoci dítěti s traumatem

Prožitá traumatická zkušenost má vliv na celkové postoje, chování i reakce dítěte. Reakce traumatizovaných dětí na, z našeho pohledu, běžné podněty, mohou být nepřiměřené, protože tyto děti:

a) mají zcitlivělý systém reakce na stres (i drobný podnět vyvolá silnou odezvu)

b) podněty jim něčím připomínají traumatickou zkušenost.

Např. zakřičení učitele může mozek traumatizovaného dítěte vyhodnotit jako nebezpečí, protože má zkušenost, že v raném dětství po křiku jednoho z rodičů často následovalo bití. Automaticky pak spustí systém silné stresové reakce, která je mimo jeho volní kontrolu.

Spuštění obranných reakcí se nelze bránit vůlí ani v situacích, kdy ohrožení není reálné, proces je neuvědomovaný. Organismus dítěte reaguje na situaci jako na reálné ohrožení a směřuje k jedinému cíli, kterým je přežití. Dítě v takové situaci nevnímá obsah verbálních sdělení, reaguje pouze na emoce, kterými pedagog verbální sdělení doprovází. Ty mohou buď pocit ohrožení posilovat, nebo naopak snižovat.

Některé projevy v chování dítěte jsou u traumatu velmi podobné jako projevy doprovázející ADHD (zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“) – hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou. To je třeba mít na vědomí, aby nedošlo k záměně a nesprávné diagnostice a abychom dítěti mohli nastavit adekvátní podporu. "Společné projevy v chování dítěte s ADHD a traumatickými zkušenostmi" shrnuje názorně níže uvedená infografika.

Praktické tipy jak ve školním prostředí pomoci dětem, které prošly traumatem nebo prožívají akutní trauma, přinášejí přiložené materiály "Jak pomoci dítěti, které prožívá akutní trauma" a "Jak pomoci dítěti, které prošlo traumatem".

Vaší pozornosti doporučujeme také video Traumatizovaný mozek, které srozumitelně vysvětluje, proč a jak může dítě s traumatem reagovat.