Nejsme připraveni na kritický stav psychiky dětí a pedagogů
Vzdělávací systém České republiky dlouhodobě postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí, dospívajících, mladých dospělých a všech osob, kteří s nimi pracují, především pak pedagogů, kteří jsou každodenně v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.
Vzdělávací systém České republiky dlouhodobě postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí, dospívajících, mladých dospělých a všech osob, kteří s nimi pracují, především pak pedagogů, kteří jsou každodenně v přímém kontaktu s ohroženými dětmi.
„Školám teď musíme zajistit podporu například systémovým zakotvením a financováním odborných podpůrných profesí nebo rozšířením multidisciplinárních týmů na podporu duševního zdraví dětí, jejichž fungování už se v některých krajích osvědčilo,“ uvedla předsedkyně ČOSIV Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání od začátku roku proškolila bezmála tisícovku pedagogů a dalších profesionálů pracujících s dětmi v metodách podpory duševního zdraví žáků a řešení krizových situací. V tom je třeba pokračovat i na systémové úrovni a za spolupráce všech dotčených resortů, “ dodala.
V reakci na tragickou událost, která se odehrála ve čtvrtek 31. března na pražském Středním odborném učilišti Ohradní, považujeme za zásadní zohlednit následující fakta:
V situaci dlouhodobého působení stresu, závažných důsledků pandemie COVID-19 a souvisejících restrikcí (již více než dva roky žijeme v prostředí nejistoty, častých změn a omezení aktivit či přímo zdrojů) je vážně narušena psychika mnoha dětí, dospívajících i dospělých. Především u jedinců ze znevýhodněného prostředí, ekonomicky nestabilních rodin, u dětí a rodin s vysokou zátěží traumatických zkušeností, a v souběhu mnoha dalších faktorů,1 je zvýšeno riziko negativních dopadů na duševní i fyzické zdraví2. V důsledku pandemie je dále zvýšené riziko rodinných neshod (např. stres z častých změn i omezení socializace mimo rodinu), které při dlouhodobém působení velmi negativně ovlivňují psychiku všech zejména dětí a dospívajících. Aktuální válečný konflikt na Ukrajině opět přináší nejistotu, obavy a strach, čímž se jen umocňuje dlouhodobá psychická zátěž a snižuje kapacita vhodně reagovat v běžných i konfliktních situacích3.
Dlouhodobý stres, a především vysoké nároky kladené v důsledku souvisejících opatření, narušují jejich psychickou pohodu. Ta je základním předpokladem pro de-eskalaci konfliktních situací i podporu ohrožených dětí. Zároveň je dlouhodobě podhodnocována příprava pedagogů na krizové situace a rozvoj dovedností pro efektivní zklidnění jedince, aplikaci trauma-respektujícího přístupu ve vzdělávání i základů krizové intervence.
Je nezbytné urychleně reagovat a zahájit intenzivní společné úsilí k zajištění:
- Systémového zakotvení a financování odborných podpůrných profesí dostupných ve všech školách (speciální pedagogové, psychologové, sociální pedagogové / pracovníci)
- Mobilních multidisciplinárních Týmů duševního zdraví pro děti a adolescenty v každém ORP / kraji ČR.
- Vzdělávání pedagogů, a v intenzivnější míře školních poradenských pracovníků, v oblastech:
- charakteristik a dopadů vývojového traumatu,
- působení akutního i dlouhodobého stresu,
- identifikace ohrožení dítěte,
- způsobech de-eskalace rozrušeného jedince,
- základech krizové intervence,
- podpory duševního zdraví dětí a mladistvých,
- aktivní udržování vlastního wellbeingu a práce se zdroji.
- Supervize na základních a středních školách.
- Aktivní mezioborová spolupráce v rámci podpory ohrožených dětí, mladistvých a pedagogů.
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) nabízí své odborné kapacity a spolupráci v systémové i lokální podpoře škol a pedagogů. V současné době budujeme systém vzdělávání pedagogických pracovníků, školíme pracovníky ČŠI, PČR, či justiční akademie v dopadech krize a traumatických zkušeností, rozvíjíme mezioborovou spolupráci na Mostecku v projektu Signály, pilotujeme systém tříúrovňové podpory chování a duševního zdraví na školách, překládáme metodiky, tvoříme infografiky a přinášíme nejnovější evidence-based přístupy do ČR.
Oceňujeme úsilí všech resortů spolupracovat na řešení a zdůrazňujeme, že výše popsaná situace a opatření přispívající k dlouhodobému řešení budou vyžadovat alokaci z ESF a Národního plánu obnovy.
Vyjadřujeme upřímnou a hlubokou soustrast všem přímo i nepřímo zasaženým.
Klára Šimáčková Laurenčíková
Předsedkyně ČOSIV
Lenka Felcmanová
Místopředsedkyně ČOSIV