Trauma respektující přístup

Materiály prostřednictvím krátkých aktivit rozšiřují znalosti v jednotlivých oblastech trauma respektujícího přístupu. Pracovní listy lze vytisknout a pracovat přímo s nimi. Jsou určené nejen pro pracovníky v oblasti školství a sociálních služeb. S podporou kompetentní osoby s nimi mohou pracovat i děti.

Nenaplňování základních potřeb dítěte v rodině, ve škole nebo mimo ni, působí dítěti výrazný stres. Silný nebo chronický stres způsobuje obrannou reakci organizmu. Naše infografika ukazuje, jak taková reakce u dítěte může vypadat?

Máte ve třídě dítě, které prochází nebo prošlo traumatickými zkušenostmi? Rádi byste mu nabídli podpůrné a bezpečné prostředí? Nabízíme vám konkrétní tipy pro jednotlivé oblasti, které vám pomohou vytvářet vhodné podmínky nejen pro děti s negativními zkušenostmi.

Stručný popis projektu a akreditovaného školení Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování pro pracovníky ve školství a v sociální sféře.

Infografika je určena pracovníkům ve vzdělávání či v sociální oblasti, kteří se setkávají, nebo se mohou setkat s dítětem s náročným chováním. Popis kroků je velmi stručný, materiál slouží k upevnění znalostí načerpaných během 16 kurzu Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování u dětí.

Jak podpořit děti s náročným chování v důsledku negativních zážitků v raném dětství? V České republice narůstá počet dětí s vývojovým traumatem. Ve školách se často projevují náročným chováním, jehož příčinám a spouštěčům je někdy obtížné správně porozumět. Seminář norských lektorek Kajy Næss Johannessen a Ann-Karin Nielsen Bakken je zaměřen na představení vlivu traumatu v raném dětství na celkový vývoj mozku a jeho další fungování v pozdějším věku.

Brožura je neoddělitelnou součástí celého kurzu, během kterého s ní pracují účastníci a zůstává jim pro další využití v jejich praxi. Brožura je rozdělena na následující kapitoly, pro ukázku je k dispozici kapitola 9.

Je pravděpodobné, že jste se ve své praxi setkali s dítětem, které prožívá akutní trauma. Jak se k dítěti v takových chvílích máme chovat, jak k němu přistupovat, co mu poskytnout a jak jej podpořit? Konkrétní doporučení a tipy najdete v této infografice.

Relaxační koutek je místem, kde se žák může cítit bezpečně a kde může mít prostor ke zvládnutí neklidu a množství stresu v bezpečí a v soukromí.

Pomůcka pomáhá dětem rozpoznat svůj aktuální stav. Pokud jsou příliš unavené nebo naopak rozrušené, nemohou se učit. K dosažení rovnováhy jim pomohou seberegulační techniky. Pokud dětem pomůžeme naučit se monitorovat svůj stav, mohou předejít jeho eskalaci a podpořit své učení.

Přednáška Larse Lystera se věnuje přístupům k žákům s náročným chováním v práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků - 8.4. 2019 PedF.

Krátké šestiminutové video přibližuje, proč a jak reaguje mozek dítěte s traumatickými zážitky na stres i na první pohled bezvýznamné situace.

Jistě si dokážete vybavit různé neposedné zvyky, které bezděky děláme v situacích, které vyžadují naše soustředění. U školních dětí to bývá houpání na židli, hraní si s věcmi, čmárání po lavici, ničení obalů od sešitu, kousání nehtů nebo třeba cvakání tužkou či uzávěrem od lahve. Řešení těchto rušivých projevů ve třídě přináší seberegulační pomůcky. Jak na to? To Vám napoví nová infografika.

Regulace a seberegulace je dovednost. Je to něco, co se děti učí od nás dospělých. Pojďme je podpořit a nabídnout jim takové aktivity, které odpovídají jejich věku a možnostem. Touto infografikou se mohou děti inspirovat pro jednotlivé aktivity, které jim pomohou zvládnout náročné situace.

Při práci s dětmi nebo mladými dospělými pomáhá zapojování krátkých, pravidelných přestávek pro mozek (brain breaks). Můžeme je rozdělit na ty, které nám pomáhají ke zklidnění a na ty, které stimulují aktivitu a pozornost. Je důležité je zapojovat krátce a často, příjemně a s úctou, vztahově, rytmicky, opakovaně, přiměřeně náročně, cíleně a s pravidly, s individuálním přístupem.

Zažili jste situaci, kdy se Vám vypařily z hlavy naučené informace a vy jste nebyli schopní přemýšlet? Může se nám to stát během stresující zkoušky, ale i vlivem vážnějších událostí. Co se s dětmi (i námi) v takové okamžiky děje? To pomáhá blíže poznat nová infografika.

Stres má dvě podoby. Jednu, která nám pomáhá růst a druhou, která nás zraňuje. Stejně působí i na děti. Některé z nich zažily či zažívají nepříznivé zkušenosti, které ovlivnily jejich chování. Infografika nám nabízí přístupy, pomocí kterých můžeme tyto děti podpořit. Materiál vznikl v rámci projektu PorT: Porozumění traumatu.

Jak negativní zkušenosti v dětství ovlivňují náš další život? Respektovaný výzkum Center pro kontrolu a prevenci nemocí publikovaný v roce 1998 pod označením ACE Study o vlivu negativních zkušeností v dětství (NZD) na zdraví a kvalitu života v dospělosti

Součástí 16hodinového kurzu: Trauma respektující přístup jako řešení náročného chování jsou čtyři krátká videa, která propojují jednotlivé obsahové části trauma respektujícího přístupu. Veřejně k dispozici je první z videí, které se zaměřuje na sekvenční vývoj a uspořádání mozku. To společně s ostatními tvoří celek, který je neoddělitelnou součástí celého kurzu.

Negativní zkušenosti může každý z nás vnímat s rozdílnou silou dopadu do běžného života. Může se jednat například o zanedbávání, domácí násilí, sexuální zneužívání, uvěznění člena rodiny, duševní onemocnění. Následující přehled ukazuje zastoupení osob v ČR podle počtu NZD, kterým je nebo bylo vystaveno.

Hodnocení vychází z průzkumu, který jsme realizovali u 66 respondentů před a po absolvování kurzu. Zkoumali jsme spokojenost s obsahem a reálný dopad na práci účastníků kurzu. Výsledky jsou velmi povzbudivé. Respondenti hodnotí pozitivně jak samotné školení, tak dopad na jejich práci a vnímání stresu.

Jak se u dětí projevuje trauma a co můžeme udělat pro podporu traumatizovaných dětí? Dozvíte se v infografice.