Children at risk

V ČR žijí asi 2 miliony dětí ve věku do 18 let. Toto číslo zahrnuje i ty, které jsou vystavené špatnému zacházení ze strany pečujících osob a zákon o sociálně-právní ochraně je definuje jako ohrožené.   

Špatné zacházení zahrnuje fyzické a psychické týrání, sexuální zneužívání a závažné zanedbávání dítěte, jehož se dopouští někdo jemu blízký. Ze zahraničních studií vyplývá, že během dětství zažije nějakou formu zanedbání péče 16 % dětí, přičemž vážnému zanedbávání je vystaveno 6 %, fyzickému týrání 7 % a sexuálnímu zneužívání 10 % z nich. Některé bohužel zažívají více forem špatného zacházení současně.   

A u nás? Čísla z roku 2017 říkají, že negativním zkušenostem je vystaveno asi 450 000 dětí. Fyzicky týráno je až 17 % dětí, psychické týrání zažije až 21 % a sexuální zneužívání 6 % dětí. Nicméně negativní zkušenosti v dětství zahrnují i další potenciálně traumatizující zkušenosti, jako je násilí v roli svědka, užívání alkoholu a jiných návykových látek rodiči nebo rozpad rodiny.   

Negativní zkušenosti v dětství mají vždy negativní dopad na budoucí život. Děti, které byly vystaveny třem a více negativním zkušenostem, mají i vyšší pravděpodobnost srdečních onemocnění, diabetu a duševního onemocnění v dospělosti. Častěji se uchylují také k návykovým látkám nebo sebevraždě.  

Mezi faktory ovlivňující výskyt špatného zacházení s dětmi patří chudoba, zadlužení, bytová nouze, mezigenerační přenos traumatu nebo nedostatečně rozvinuté rodičovské kompetence.    

Výše uvedená data ukazují, že je stále velmi vysoký počet dětí, kterým se nedostane potřebná podpora, a to zejména z toho důvodu, že nejsme dostatečně všímaví vůči znakům ohrožení nebo nevíme, jak situaci dítěte řešit. Spousta ohrožených dětí stále propadá systémem podpory a objeví se situaci, kdy je situace rodiny hůře řešitelná
a míra ohrožení dítěte vysoká. 

Jak díky projektu Signály pomáháme s včasnou detekcí a podporou ohrožených dětí?  

Vytvořili jsme kartu KID pro odborníky                                                                                                                                                           

Karta KID (Karta k identifikací špatného zacházení s dětmi) poskytuje vodítka pro včasnou identifikaci ohroženého dítěte a popisuje postup, jak v případě ohrožení dítěte zajistit jeho ochranu v souladu s jeho nejlepším zájmem a platnými právními předpisy. Na jejím vzniku se podílela čtyři klíčová ministerstva, psychologové, speciálních pedagogové, zástupci dětských krizových center a dalších odborníci. Karta KID je určená pro učitele, sociální pracovníky, zdravotníky, policisty, hasiče a další profese, které mohou přijít do kontaktu s ohroženými dětmi. Ke každé kartě je k dispozici metodika, která poskytuje odborný rámec problematiky identifikace ohroženého dítěte a praktické informace k postupům poskytování podpory.  

Vytvořili jsme kartu KID pro děti a rodiče                                                                      

Ohrožené děti a jejich rodiny často nevyhledají potřebnou podporu, protože se neorientují v systému podpory. Z tohoto důvodu jsme vytvořili kartu KID
i pro děti a rodiče. Sestavili jsme soubor situací, se kterými se mohou ohrožené děti
a jejich rodiče setkat nejčastěji, a ve spolupráci s odborníky jsme doplnili kontakty, na které se lze v případě potřeby obracet.  

Akcentujeme mezioborovou spolupráci  
V kooperaci s místními samosprávami propojujeme učitele, sociální pracovníky, zdravotníky, pracovníky OSPOD, policisty, hasiče, záchranáře a dalšími odborníky, kteří tvoří systém podpory ohrožených dětí. Vytvořili jsme Metodiku koordinované mezioborové spolupráce, která popisuje kompetence jednotlivých aktérů a poskytuje návod na funkční propojení pracovníků jednotlivých segmentů při ochraně ohrožených dětí, tak aby v případě identifikace ohroženého dítěte věděli, koho je možné přizvat ke spolupráci za účelem podpory dítěte. 

Podporujeme v každém regionu vznik pozice koordinátora mezioborové spolupráce  

Aby mohli odborníci rodinu a dítě v ohrožení síťovat na podpůrné služby, je zapotřebí, aby měli přehled o tom, jaké služby na území působí i jaké kompetence mají jednotliví aktéři, a měli vytvořený alespoň základní soubor konkrétních kontaktů, na které se mohou obracet nebo které mohou předávat dítěti či jeho rodině. Přesto, že odborníci napříč jednotlivými segmenty vnímají potřebu vzájemného propojování, není dodnes vymezeno, kdo by měl tuto koordinační roli zastávat. 
Pokud na území regionu působí koordinátor mezioborové spolupráce, významně klesá riziko, kdy odborník identifikuje ohrožené dítě, ale neví, na koho se dál obrátit. Koordinátor je osobou, která v daném území vytváří platformu odborníků složenou ze zástupců školského, sociálního, zdravotního a policejního segmentu. Odborníky v území koordinátor mezioborové spolupráce dále propojuje prostřednictvím předem definovaných nástrojů. 

Zavádíme case management do školního prostředí 
Case management je metoda sociální práce, kterou zavádíme do škol. Tato metoda je postavená zejména na podrobném zmapování rodinné situace a koordinované mezioborové spolupráci. Case manager pracuje s konkrétními rodinami a dětmi, které vytipovávají školy v daném území. Po navázání spolupráce s rodinou case manager komplexně zmapuje její situaci a následně okolo rodiny vybuduje mezioborovou síť.
V rámci případového setkání je dále sestaven plán podpory a ta je pak case managerem dále koordinována.  

Výsledky evaluace ukazují, že již po šesti měsících spolupráce nastává výrazný posun v mnoha oblastech, jednou z nich je právě také oblast vzdělávání. Z toho důvodu navrhujeme case management jako hlavní metodu pro školní sociální práci, kde se její využití jeví jako nejúčinnější.   

Nabízíme praktické kurzy a e-learning  
Vytvořili jsme interaktivní e-learning Jak identifikovat ohrožené dítě, který zdarma nabízíme pracovníkům ve školství, zdravotnictví, sociálních službách a složkách IZS.
A nabídnout můžeme i další kurzy, jako například Práce s dítětem zasaženým chudobou nebo Možnosti řešení kritické situace žáka jako ohroženého dítěte.