Are you preparing a summer camp for children? We have some practical tips on how to handle crisis situations

Pro mnoho dětí všech věkových kategorií jsou prázdniny neodmyslitelně spojené s letními tábory. Jejich vedoucí už několik měsíců dopředu vymýšlejí táborové hry, soutěže a ve velkém připravují odměny, kostýmy a rekvizity. Jen materiální vybavení ale nestačí. Vyplatí se investovat také do svých znalostí a dovedností, jak co nejlépe obstát v práci s dětmi.

Mimo komfortní zónu

Na několikatýdenní tábory mimo domov se ročně vypraví tisíce dětí. Cizí prostředí a neznámí lidé pro děti zpravidla znamenají, alespoň v počátku, vystoupení z komfortní zóny. Děti jsou více venku, musí být najednou více aktivní.

Děti si navíc na tábory nevozí jen kufry a batohy s oblečením, plyšáky a sladkostmi. Na zádech si každé nese ještě jiný batoh, ten je plný dosavadních zážitků a zkušeností. A ne vždy jsou jen dobré.

Někdy se uvnitř ukrývají hodně těžké, smutné věci. To může být často důvodem, proč se děti chovají navenek náročně.

Táborový vedoucí by měl být na takové situace připraven, měl by umět všem dětem vytvořit bezpečné, přijímající a respektující prostředí. 

 

Jaké projevy negativních zkušeností můžete na dětech pozorovat?

Děti mohou být podrážděné, mohou být hyperaktivní a vyžadovat neustálou pozornost. Někteří útočí na své okolí i na sebe, někteří jsou naopak apatičtí, bez zájmu, straní se ostatních a uzavírají se do sebe. Takové chování může být často pro jejich okolí těžko pochopitelné a někdy i velmi obtížně zvladatelné.

V případě náročné situace je důležité, aby vedoucí dokázal nejprve zklidnit sám sebe.

Doporučuje se:

• vědomě se zastavit

• několikrát se zhluboka nadechnout nosem do břicha a dlouze vydechnout ústy

• soustředit se na místo, kde stojíme, jak se dotýkáme nohama země

A ano, každý můžeme mít jiné vychytávky, které ho zklidní. Je ale důležité vědět, co to je a vhodně to použít. Když je klidný dospělý, zklidní se v jeho přítomnosti i dítě.

 

Online webináře pro táborové vedoucí

Pro zájemce připravila organizace SOFA online webinář k podpoře dětí s projevy náročného chování a pro řešení krizových situací právě na letních táborech. Na základě konkrétních příkladů z praxe vedoucím ukážeme, jak vyřešit situace, které mohou nastat.

Webinář cílí na lidi, kteří nárazově ale současně intenzivně pracují s dětmi a zároveň nemají příliš pedagogických zkušeností. Dozví se, proč se děti chovají určitým způsobem a jak při projevech náročného chování postupovat. Získají dostatek informací, které pomohou nepříjemným situacím předcházet.

Lektorky zároveň ukážou techniky, jak situaci rychle a citlivě zklidnit a zodpoví případné dotazy.

Praktická ukázka:

Blíží se závěr tábora a hlavní vedoucí Hanka vysvětluje pravidla závěrečné etapy celotáborové hry. Je potřeba představit a popsat postupně osm kroků.

Nyní je u pátého a mluví už patnáct minut v kuse. Mezi dětmi, ale i některými instruktory a vedoucími panuje čím dál větší neklid.

Dan se směje, drží se za nos a ukazuje na mnohem mladšího Davida:

„Daviči, slyšíš mě, Davič? Já tě cítím…“

Jejich vedoucí Radka se na ně obrací, je už dost naštvaná:

„Pánové, jestli toho nenecháte, bude opravdu zle.“

„Nech toho, to jsem nebyl já.“

„Kecy, mně se zdá, že ses pořádně po … ty to necejtíš, Ráďo?“

O kus dál se ptá Lenka své kamarádky Táni:

„Ukážeš mi o poledňáku na mobilu taky to, cos ukazovala včera Máce? Ta trapačka z toho byla na větvi.”

Táňa se pitvoří a pomocí grimasy předvádí Mácu:

„Jsem Máca totálně vypatlaná a baví mě stupidity. ”

Někdo se na hru těší a poslouchá, jiní se vzájemně pošťuchují. Další děti odbíhají ze společného kruhu, někteří vedoucí řeší organizační věci ve svém oddíle a pozornost celkově upadá.

„Proč si nezahrajeme Šváby?,” zavolá někdo.

Hanka se zarazí a přestane mluvit.

„Jasně, my chceme Šváby,” přidají se další.

Hanka je naštvaná a cítí se...sama:

„Protože jsme letos ve vesmírném výcvikovém středisku a dobýváme Mars! Šváby jsme hráli loni, když jsme budovali mraveniště. Ale jestli se vám pravidla nelíbí, může to vzít někdo místo mě a vysvětlit, jak se dostaneme k porouchané raketě.”

„Švábi na Mars,” někdo zavolá. Dost hlasů se zachechtá a někdo hlášku zopakuje.

„Ticho! Stačí! Okamžitě ztichnete. Všichni do jednoho!” zařve vedoucí Petr.

Několik nejmenších dětí se rozbrečí.

Hanka by se nejraději rozbrečela taky ...

 

S batohem na zádech? Vysvětlení

Popsaná situace v sobě ukrývá mnoho malých příběhů. Některé situace a aktivity zvládneme hravě v první polovině tábora, ale ke konci už si na nich můžeme vylámat zuby.

Na toto je dobré myslet už při plánování táborových aktivit - únava narůstá u dětí i dospělých. Čím více náročných situací během pobytu řešíme, tím větší únava na nás doléhá.

Mnohem snáze se rozzlobíme, zakřičíme, neadekvátně zasáhneme, což si potom zpětně vyčítáme.

Poznáváte se v tom? 

Důležité je, aby bylo dobře Vám. Potom bude lépe i dětem, protože budete lépe reagovat na jejich potřeby a vhodně je podporovat v seberegulaci.

 

Náročná chvíle?

Dítě se rozbrečí, do něčeho kopne, uteče pryč. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč to dělá? Dělá to proto, protože chce uniknout z náročné situace.

Ne proto, aby ostatním překazilo hru. To, že pro nás byl dosavadní průběh nějaké aktivity příjemný a relativně pohodový neznamená, že to dítě vnímá stejně.

Je důležité být k dětem vnímavý a být s těmi, kdo to zrovna potřebují nejvíce. Věnovat jim co největší prostor a čas. Dát najevo, že jsme poblíž a jsme připravení jim naslouchat nebo jen být spolu.

Můžeme říct:

•  „Jsem tady, kdybys potřeboval/a.”

•  „Všiml/a jsem si, že ...”

Nevyčítáme a nerozebíráme situaci v době, kdy je dítě rozrušené, k tomu si necháme čas, až bude dítě (i my) klidnější. V tuto chvíli se zaměříme na snížení napětí a možnost připojit se zpět ke skupině.

 

Lze této situaci předejít, nebo se na ni alespoň lépe připravit?

Abychom sebe i děti na podobné situace lépe připravili, můžeme zařazovat společné pravidelné relaxační techniky. Pomůže nám také zásoba antistresových pomůcek, které děti naučíme využívat.

Zapojujme společné aktivity zaměřené na rozvoj socio-emočních dovedností. Společně s dětmi nastavme pravidla bezpečného prostředí a graficky je znázorněme. Pro nejmenší děti vytipujme skupinu vedoucích (například s názvem mazlící tým), která v době stýskání po rodičích dokáže děti utěšit a věnovat jim zvýšenou pozornost.

Při náročných aktivitách si připravme dopředu takovou alternativu, aby mělo dítě možnost v případě potřeby uniknout k ní, namísto toho, aby uteklo někam, kde o něj budeme mít strach. Náročné situace komunikujme se svými kolegy a snažme se je řešit společně, co nejvíce v klidu a s respektem.

Pomůže nám také, když budeme mít na paměti ty neviditelné batohy dětí. Někdy stačí dát najevo:

„Každý si na zádech neseme batoh zkušeností a někdy může být hodně těžký. A myslím, že někdy tím batohem mlátíš kolem sebe a rozdáváš rány, protože se ho chceš zbavit a ono to nejde. A někdy pod jeho tíhou upadneš a je náročný se zvednout. Vnímám, jak moc je to těžký a budu blízko a pomůžu ti, když budeš potřebovat.”

 

---

 

Závěrem..

Náročné chování u dětí je často způsobeno stresem.

Cílem webináře je umět zvládnout situaci na táboře,  předat adekvátní informaci rodičům a zbytek nechat být. Naučit se děti nehodnotit, nenálepkovat, ale hledat možnosti, kde každé dítě může zažít úspěch nebo to, že je součástí něčeho pěkného.

Útoky dětí, přestože jsou zaměřené na konkrétní osobu, nejsou obvykle schválností a vůlí motivované. Jsou obrannou reakcí, kterou jejich mozek spouští při pocitu ohrožení. U dětí s negativními zkušenostmi ve vztazích mohou obranu vyvolávat i nereálné hrozby, které nějakým způsobem připomínají bolestnou zkušenost. Může to být předmět, ale i vůně nebo podoba s někým, kdo dítěti ubližoval nebo ubližuje. Důležité je v kontaktu s dětmi projevujícími se náročným chováním udržovat neverbální komunikaci, která navozuje pocit bezpečí - přívětivý výraz ve tváři, pomalejší tempo řečí a hlubší tón hlasu, snížit se při komunikaci na úroveň dítěte a ponechat mu dostatek osobního prostoru. Při rozrušení děti mnohem více vnímají neverbální komunikaci, než to, co jim sdělujeme.

Pro efektivní zklidnění dítěte je třeba dodržet posloupnost kroků - reguluj – navaž vztah – reflektuj.